| Ves připomínána roku 1273 jako majetek kláštera doksanského. Několik zděných domů empír., několik domů z 2 pol. 19 století , např. čp. 2,18,41 , stavení JZD aj., zčásti "sluncovými" vraty.
Na jižním okraji vsi na zvýšeném ohrazeném hřbitově Kostel sv. Prokopa - obdelníková loď původně románská, čtyřboký presbytář s hranou v závěru a severní sakristie raně gotická z 13.stol. v ose západního průčelí novější čtyřboká věž. Zevně empírová s pásovou rustikou v omítce , půlkruhovými okny a pilastry na horním patru věže. V lodi plochý strop a v presbytáři křížová klenba se žebry dvakrát vyžlabenými z konce 15 stol.
Nálezy z doby kamenné i bronzové v Černěvsi, nalezena mince z r. 160 - římského císaře Marca Aurelia. (osídlování slovany 500 p.n.l.) Slované již užívali bronzové nástroje, mrtvé upalovali a ukládali do popelnic na rozdíl od předchozích osadníků po nichž byli nalezeny kostrové hroby.
V době železné vtrhl kmen germánský a podrobil si obyvatelstvo a později se přidali k velkému stěhování národů na západ ke kmeni Hunů došlo k novému přílivu obyvatelstva především Ljutoměřiců. V té době byla obec osídlena a její jméno původně bylo Černěves (což ve staročeštině znamenala Červená ves)
Černěves se nachází v oblasti prehistorického osídlení, kdy od Lučice podél Labe přicházejí Slované. Sídlo se vyvíjí přes různé formy vnitřního uspořádání až do současnosti. Dodnes je zachováno historické půdorysné a hmotové členění v západní části obce. Stavební rozvoj obce se soustředil v 50-tých letech podél komunikace ve směru na Louny a jižně od komunikace jdoucí východním směrem k silnici Roudnice - Litoměřice. Jedná se o výstavbu rodinných domků venkovského typu. Poslední vlna výstavby, byla zaznamenána na rozhraní 70. a 80. let, v severní části zastavěného území. Zástavba je tvořena rodinnými izolovanými domky.
|
